Karel Neseser popáté
FOTBALOVÝ ZÁPISNÍK 5
Pátek vyšuměl do ztracena. Dlouho připravovaná akce Betonové ligy se velmi povedla. Tedy alespoň zezačátku. Abych byl přesný, tak se nevyvedl konec, ale pojďme od začátku.
Příchod. Byl velmi slavnostní a většina přicházejících budila dojem slušné mládeže, která jde na jednu ze svých obvyklých kulturních akcí. Tedy, že místo divadelního představení nyní jdou na večeři. Ovšem za pár hodin se z přicházejících stali odcházející… nebo spíše vyhození.
Před večeří hrála muzika, která postupem času díky sníženému vnímání, které bylo dáno účinkem alkoholu, hrála hlasitěji a hlasitěji až i parta důchodců, která měla nějakou „akci“ v protějším salónku, musela zesilovat své naslouchátka. Ač muziku vybíral krajní příznivec klasické české hudby, Pavel Růžička, tak byla většina spokojena.
Večeře. Nespokojenost s přílohou zavládla před prvním soustem, to díky své velikosti nebo spíše malosti. Nakonec všichni baštili, jako kdyby týden nejedli a s mastným obličejem nakonec všichni uznali, že jídlo bylo znamenité. Nejrychleji si vedl Miloš Půček, který se na svou porci vrhl tak rychle, že měl snědeno dříve, než někteří zabodli vidličku do svého řízku. Naopak louda celé večeře byl Tuan, který žvýkal snad ještě tehdy, když exkapitán Sportingu jídlo vracel na terasu.
Po večeři se čekalo na vyhlášení, které už desetina účastníků možná ani nevnímala. Daleko od toho nebyl ani komentátor, kterému se nejednou zapletl jazyk. Ovšem Martin Vítek si udělal mnoho nových kamarádů, když poručil každému jeden nápoj. Při počtu třiceti účastníků to není rozhodně málo. Předseda byl obšťastněn Kofolou a snad celý zbytek pivem, kterého se pilo na hektolitry.
Samotné vyhlášení bylo celkem uhlazené a prošpikované několika pokusy o vtip ze strany moderátora. Velmi hlasité ovace se snesly na hlavu Rude boys, Ajaccia a hlavně Shadow. Potlesku také neunikl předseda VV Filip Kučera. Nejvíce radosti měl ovšem Scoutdoor a Sporting, kteří za několik okamžiků svou odměnu vsákli do svých útrob, a to byl začátek konce.
Šampáňo na zdi, rozbité sklenice, polité ubrusy, rachot na terase a po celé hospodě. Všechno k oslavě patří. Jediný, kdo tuto zábavu nechápal, byl pan provozní, který dělal vše proto, aby akci zarazil. A světe div se, povedlo se.
Hopsa hejsa hopsa, na terase leží kosa. Možná bych toho tolik nenazvracel, kdybych tolik za chlast neutrácel. Toto přiklonilo misku vah s argumenty na stranu vedení restaurace. Zato o důchodcích naproti ani slechu. Možná už tam nebyli, možná…
Ovšem stále bylo veselo, vzpomínalo se, zpívalo, tančilo, zbytky piva tekly proudem, jak do hrdel, tak na zem. Panáky létaly jeden za druhým a lidé se střídali jako na běžícím páse. Někdo odešel definitivně, někdo přišel a hned se zase vrátil. Prostě alkoholová idilka. V tu dobu nosili medaile hráči, kteří ani nehráli či hráli za jiný klub na nemedailové příčce, pohár létal od rukou k rukám, plnil se vším možným i nemožným. Párkrát jeho rachot oznámil, že ho nějaká ta ruka nezachytla a zemská přitažlivost byla silnější nebo spíše méně ožralá. Pardon opilá.
Před zraky personálu se v době prohibice odvážil nečekanému kousku Jan Mika, když si začal sám čepovat pivo. Personálu to neuniklo a byla mela. Konec konce. Neúprosné vedení nám dalo výpověď. Tlupa lidí, kteří by rozhodně neobstáli v IQ testu či logickém uvažování se vrhla do města. Krok sem, krok tam, krok dopředu, krok zpět. Píseň na rtech, močení po cestě, smích, vyvrhnutí večeře a další lidské faktory provázely tuto čímdál méně početnější skupinku.
To všechno se dělo už bez předsedy, který si zachoval dekórum a čistou hlavu a šel do hajan. Směr byl jasný. Někteří na Moravu, jiní do Golemu a většina do Flipu. A tanec střídal tanec, pivo a panáky se opět rozjely jako nerozluční bratři. Oslavy pomalu končily, s hráči slavili i úplně cizí lidé, medaile nosil snad i personál a nakonec…. OBROVSKÉ OKNO!
Ráno bolí hlava, někdo si snaží vzpomenout, co večer dělal a kde byl. Jiní vstávají jako vždy, bez sebemenších problémů.
Ruku na srdce pánové, sledoval jsem vás a musím říct, že taková banda si příště musí vybrat restauraci, kde klientela nejsou důchodci, faráři či beduíni. Musíme si najít místo, kde přivřou oči nad rozbitou sklenicí, pozvraceným záchodem a zpěvem. Myslím, že na ostudu jsme toho udělali málo, na chování dle etikety a bontonu moc. Každopádně říkám, že oslava byla povedená, jídlo a hudba chvalitebné a zábava vynikající. Rozhodně to není naposledy. Ať žijí oslavy!!!
S pozdravem
Váš Karel
PS: Byl jsem v salónku s důchodci, abyste mě nepoznali a musím říct, že po sodovce, sachrdortu a mixovaném kuřecím ragú mi bylo také nedobře.
Komentáře
Přehled komentářů
chyba sorry to icq je 239 492 305
Videa z galavečeru
(Michal Mrázek, 19. 6. 2008 23:21)Hojte chlapi,kdo máte zájem o video tak se ozvěte na icq 239492605 rád je pošlu.čau..
u vas ??
(Tuan, 19. 6. 2008 19:32)jak se to sakra dostalo do vasich rukou ? :D a kde jsou sakra vsechny mdaile?? kde je titul strelce??? :D:D
pohar v nasich rukou
(rygal.sfc, 19. 6. 2008 8:24)pohar je v nasich rukou, lepe receno u me na skrini :D
chyba sakra
(Michal Mrázek, 20. 6. 2008 18:08)